Máme být vděčni našim zastupitelům?

Richard Růžička

Podívejte co jsme pro Vás již všechno udělali!“ Zní častý argument současných zastupitelů.

Skutečně vzniklo v obci Mařenice v severních Čechách něco pěkného navíc. Kaple na Kalvárii, kapličky u cesty, rekonstrukce tří cest a z donucení oprava koryta potoka po povodni. Když se však detailněji podíváme na jednotlivé zakázky, nastanou pochybnosti jestli to není spíše tak, že se na naší obci spíše někdo pěkně napakoval.

O práci zastupitelů jsem se donedávna nestaral, věřil jsem jim. Když se však po šesti letech marných žádostí objevila možnost mít k mému domu normální cestu, začal jsem se zajímat. Požádal jsem starostu abych mohl být přítomný při kontrole prací na této cestě. Očekával jsem nadšené přijetí aktivity občana. Bohužel. Nikdo mi sice nemohl zakázat abych ve svém volném čase kontroloval výstavbu cesty, ale ani přes opakování žádosti přímo starostovi jsem se vždy jen dozvěděl, že kontrola nebo schůzka již proběhla. Chtěl jsem být alespoň při závěrečném předávání dokončené cesty abych uplatnil své výhrady proti provedení. Zastupitelé však převzali dokončenou cestu potichosti a občané se o tom dozvěděli až z drobné poznámky během schůze. Přemýšlel jsem proč tolik tajností kolem obyčejné štěrkové cesty a začal jsem se zajímat hlouběji. Požádal jsem na obecním úřadě o nahlédnutí do dokumentace k cestě. Bylo vidět, že na něco takového, jako je kontrola z řad obyčejných občanů, nejsou na obecním úřadu zvyklí. První reakcí starosty a jeho zástupkyně bylo, že nevědí jestli se mohu do složky podívat a musí se nejprve dotázat na Ministerstvu místního rozvoje. Po několika dnech konečně „ přišli“ na to, že existuje jakýsi paragraf o svobodném přístupu k informacím a do spisu jsem mohl nahlédnout. Takovou skutečnost starosta neví ani po osmi letech starostování?! Nahlédnutí spočívalo v tom, že starosta osobně vyňal ze složky smlouvu s dodavatelskou firmou nechal mě ji přečíst. Vrátil jsem se po několika dnech a vyžádal jsem si celou složku. Od toho okamžiku jsem cítil jak mezi zastupiteli a mnou roste napětí. To ve mně vzbudilo ještě větší potřebu odkrýt to tajemné, co tato nenápadná zakázka za 4 miliony skrývá. Mimoděk jsem si vzpomněl na jediného opozičního zastupitele pana Pirunčíka, který je ve Obecním zpravodaji líčen neustále jako rozvratník a škůdce Mařenic. A pomyslel jsem si jak asi teď tento starostův plátek propere mne. Dlouho jsem čekat nemusel. Při studiu dokumentů k cestě do Čtyřdomí vyplula brzy napovrch zvláštnost, že naše štěrková cesta je účtovaná jako asfaltová se všemi doplňkovými pracemi souvisejícími s asfaltovým povrchem. Na moji otázku mi starosta odvětil, že došlo ke změně. Ale ke změně beze změny ceny? V dokumentech jsem našel poznámku o Žádosti o změnu, ale ani žádost ani odpověď nikde. Dostal jsem ji od starosty až na vyžádání a hned bylo vidět proč. O změnu požádali zastupitelé až po dokončení cesty, když už cesta byla bez závad předána. Psalo se tam o záměně asfaltového povrchu za navýšené množství štěrku tak, aby cesta snesla zátěž těžké lesní mechanizace, která prý nejde uhlídat. Přitom jak při provedených zkouškách kvality provedení cesty, tak v závěrečné zprávě stavebního deníku se píše, že cesta je způsobilá pouze pro provoz lehkých osobních automobilů. Vyvodil jsem si tedy, že z logiky věci firma prostě navýšení štěrku nedodala a ošidila obec o několik milionů. Začalo mě zajímat jak vůbec probíhá v takové obci výběrové řízení na zakázky. S ještě větší nevolí mi starosta předal složku nazvanou „Výběrové řízení“. V Mařenicích to probíhá tak, že starosta event. s pomocí svého zastupitele sám vybere které firmy osloví s poptávkou ( v tomto případě za 5 milionů ) a pro vyhodnocení, zda vše probíhalo regulérně, tito zastupitelé sami vyberou kontrolní komisy. Dost mě ale překvapilo, jak neregulérně soutěž proběhla. Tři oslovené firmy poslali své nabídky včas do ukončení termínu. Čtvrtá – firma Zempra, a.s. poslala svou nabídku takřka měsíc po termínu a „kupodivu“ zvítězila s nabídkou o pouhých 185 66,65 Kč nižší, než nejnižší nabídka ostatních zúčastněných firem. Otevírání nabídek bylo neveřejné za přítomnosti pseudokomise. Žádný z členů komise neměl námitky k této „drobné“ nesrovnalosti. Drzost firmy Zempra, a.s. však zřejmě nezná mezí, protože během stavby Dodatkem č. 3 smlouvy ( s kterým zastupitelé samozřejmě souhlasili ) byla cena navýšena a byla nakonec o 17 041 Kč vyšší než nabídka firmy, která se v soutěži umístila jako druhá. Důvodem ke zvýšení ceny je v dodatku uvedeno „zvýšení ceny“. Co vede starostu a jeho zastupitele k takovému protěžování jedné firmy?

A to je jen detail jedné obyčejné prašné cesty, kterou jinde dovedou udělat za pouhý 1 milion.

Máme tedy být vděčni našim zastupitelům?

 

Jediná obranou proti takové „práci“ je neustálá veřejná kontrola. To je asi důvod proč starosta a jeho zastupitelé vůbec nereagují na žádosti o zveřejňování uzavřených smluv a neinformují o záměrech a chystaných zakázkách. Jejich obvyklým způsobem je občanům věci pouze oznamovat a to pokud možno co nejnenápadněji, aby si toho ti rejpalové, co je ruší v jejich záslužné práci, pokud možno nevšimli.